Blog, Strana 24

Lékařská obec se neshoduje v názoru na užitečnost a účinky homeopatie, přesto není homeopatie jako taková vyloučena z medicíny. Její místo se v celkové sféře vědecké a institucionální medicíny liší v závislosti na konkrétní zemi a jejich socioekonomických možnostech.

Tak například, v západní Evropě si homeopatie zachovává svou popularitu, zatímco ve Spojených Státech jí přísluší jen okrajové místo. V “zemích třetího světa” je homeopatie preferovaným způsobem léčby a častokrát je podporována i Světovou zdravotnickou organizací, protože náklady na ni jsou v porovnání s klasickou moderní medicínou podstatně nižší. Je však třeba rozlišovat mezi lékařem - homeopatem a homeopatem bez lékařského vzdělání. Doporučuje se důvěřovat homeopatům s lékařským vzděláním, kteří jsou znalí celkové fyziologie, etiologie a metod diagnostiky.

Obecně je možné říci, že homeopatie je oblastí alternativní medicíny. Její vznik se datuje na konec 18. století, konkrétně do roku 1796 a spojuje se se jménem německého lékaře Fridricha Samuela Hahnemanna. Ten formuloval její základní principy a zákony.

Zákon podobnosti

Prvním a hlavním principem homeopatie zní: “similia similibus curantur”, volný český překlad by mohl znít: “podobné (neduhy) mají být léčeny podobným”. V překladě do srozumitelnějšího jazyka to znamená, že látka (substance), která zapříčiní určité symptomy u zdravého člověka, má sloužit jako léčivo u pacienta s podobnými symptomy bez ohledu na příčiny těchto symptomů. Tento princip je znám také pod označením “zákon podobnosti”.  Tento zákon je možné připsat už Hippokratovi žijícímu v 5. století před našim letopočtem. Později se v dějinách medicíny znovu objevil v spisech a hypotézách Paracelsových.

“Minimálna dávka”

Druhým principem, který bezprostředně navazuje na předcházející, je princip ředění a užívání účinné látky. Homeopatie předpokladá, že zmíněná účinná látka k tomu, aby mohla sloužit  jako účinné léčivo potřebuje být ředěná, zpracovaná prostřednictvím přidání vody, destilované vody nebo alkoholu.

Zvláštností homeopatie a homeopatik je, že to, co by vědecká farmakologie nazvala účinnou látkou nebo i jedem, je  tu ředěné, aby se koncentrace konkrétní látky co nejvíc snížila. Aby toho nebylo málo, homeopatie předpokladá, že čím více je konkrétní látka rozředěná, tím větší je její účinná síla. Oponenti a kritici se proto odvracejí od metod homeopatie, protože jak se zdá, tento její princip jde proti všem zákonitostem moderní vědecké chemie.

Holismus 

Slovo holismus označuje zaměření homeopatie, ta se usiluje vnímat nejen fyzickou stránku pacienta, ale člověka jako celek. To znamená, celek složený z fyzického těla, mysli a duše, přičemž mezi těmito jednotlivými složkami neexistují jednoznačně rozlišitelné hranice.

Jedna složka koexistuje, interaguje spolu s ostatními a spolu vytvářejí funkční celek. Nebo i méně funkční celek, který potřebuje znovu nabýt ztracenou rovnováhu. S tímto celostním přístupem homeopatie souvisí i její ambice přistupovat individuálně ke každému pacientovi. Na základě celkového obrazu o jeho tělesném, emocionálním a duševním stavu. Homeopatická léčba se usiluje být šitá na míru každého pacienta.

V poslední době se do popředí stále více dostává kosmetika bez parabenů. Víte, ale proč jí dát přednost? Co jsou vlastně parabeny a jsou pro nás nebezpečné? 

Co jsou parabeny?

Parabeny představují skupinu konzervačních látek, které prodlužují životnost výrobku. Používají se nejen v kosmetice, ale i v potravinách. S parabeny se naše tělo setkává dennodenně bez toho, abychom si to uvědomovali. Úlohou parabenů v kosmetice je zastavit rozvoj mikroorganismů, zlikvidovat možné plísně, teda zastavit možný proces znehodnocení výrobku. 

Tyto konzervační látky se asi 80 let považovali za nezávadné, protože mají širokou antimikrobiální účinnost, dokáží se rozpustit, mají stabilní ph a nízkou cenu. I v České republice je nima konzervovaná asi jedna třetina kosmetických výrobků. 

Parabeny se ale dostali do nemilosti v posledním období, kdy se objevily výzkumy, které začaly poukazovat na jejich nepříznivý vliv na organismus. Mnozí odborníci tvrdí, že parabeny v kosmetice mohou způsobovat alergie a dokonce, že mohou po průniku do organismu ovlivňovat hormony a tím způsobit různé zdravotní problémy! 

Jsou parabeny nebezpečné?

Odborníci se zatím neshodli, a teda při této otázce neexistuje jasná odpověď. Existují organizace, které tvrdí, že  představují nebezpečí, a organizace, které zastávají názor, že se jedná o zbytečné strašení a naše pokožka se s nimi dokáže vypořádat bez vedlejších následků. Ať už dáte zapravdu jakékoliv straně, platí, že žádné konzervanty nejsou pro organismus vhodné a proto bychom si při výběru kosmetiky měli dávat pozor a dát přednost přírodní. 

Jak je odhalit v kosmetice?

Při kupování kosmetiky čtěte složení. Při kupování kosmetiky si pouze můžete odhalit, zda daný výrobek parabeny obsahuje nebo ne. Pozorně si přečtěte složení, parabeny odhalíte když v ingrediencích najdete:

• metyl-, 
• etyl-, 
• propyl-, 
• izopropyl-, 
• butyl-, i
• zobutyl- a, 
• benzylparaben, 
• izopropylparaben,
• izobutylparaben, 
• phenylparaben, 
• benzylparaben, 
• pentylparaben. 

Při kupování kosmetiky, tedy vezměte do úvahy množství konzervačních látek a myslete na to, že existuje i kosmetika, která jako konzervační látky používá látky přírodní. Jsou stejně účinné a méně zatěžují lidský organismus.

Svědivá pokožka, zarudnutí nebo vyrážky. Objevilo se něco takového na vaší kůži? Může to být alergie na chlad! Co to vlastně je a jaké jsou její příznaky?

Alergie na chlad - co je to?

Alergie jako taková není jen záležitostí jarních měsíců, kdy všechno rozkvétá. Reakce těla se může projevit i během zimních měsíců a tehdy jde o alergii na chlad. Lidově se jí také říká “chladová alergie” a náchylnější jsou na ni více ženy než muži. Většinou se objeví po delším pobytu venku v teplotách pod bodem mrazu, ale u citlivějších lidí se alergie na chlad může projevit i při teplotách okolo 10 stupňů Celsia.

Alergia na chlad a její příznaky

Alergie na chlad se nejčastěji projeví po tom, co je pokožka déle vystavena chladnému vzduchu. Mezi nejčastější příznaky patří:

• Reakce kůže - svědivé vyrážky, kopřivka nebo zarudnutí pokožky
• Vysušená a popraskaná pokožka na tváři, rukou
• Zánět očních spojivek
• Otok jazyka a hrdla
• Rýma nebo průduškové astma

Nejčastěji se první příznaky alergie na chlad objeví na místech, které v zimě nejsou chráněny - ruce, tváře, krk. Právě tyto místa jsou přímo vystaveny chladu a proto nejrychleji reagují. V případě, že člověk netuší, že jde o alergii na chlad, zkouší léčit vyrážky metodou - pokus/omyl. Tehdy může nastat problém a pokožka může reagovat zhoršením.

Jak léčit alergii na chlad?

Test na alergii na chlad

V první řadě je třeba zjistit, jestli jde skutečně o alergii na chlad. Nemusíte se však bát, nejde o žádný složitý test, zvládnete ho i doma. Vezměte si z mrazničky kostku ledu, nebo jinou mraženou surovinu, zabalte ji do jemné gázy/látky a položte ji jemně na vnitřní stranu zápěstí. Počkejte minutu - dvě. Pokud kůže zčervená, začne svědit nebo oteče, tak trpíte alergií na chlad.

Jak se vyléčit z alergie na chlad? 

Při alergii na chlad je nejdůležitější chránit se před chladem. Pokud je vaše pokožka citlivá na chlad, oblečte se tepleji, noste více vrstev oblečení.

Léčení příznaků alergie na chlad, jako vyrážky nebo zarudnutí, si vyžaduje trpělivost. Jejich léčba může být zdlouhavá. Pokud jde o alergii na zimu, lékaři doporučují antihistaminika, které dokáží projevy alergie poměrně rychle zklidnit.

Na výběr však máte i přírodní alternativu - přírodní krém na ekzém a vyrážky, který hydratuje díky naturálním látkám jako je aloe vera, zmírňuje zarudnutí a nezatěžuje zbytečně organismus. Alergii na chlad můžete zvládnout i díky tekutému pudru, který pomáhá vysušit vyrážky.

Tipy jak zmírnit alergii na zimu

• Vyhýbejte se rychému přechodu z chladu do tepla a opačně.
• Holdujete rannímu běhu? Právě tehdy vystavujete svou pokožku největšímu chladu. Pokud je to možné, přesuňte svůj trénink na odpoledne.
• Místa, kde se objevila alergie na chlad chraňte teplejším oblečením.
• Vyhýbejte se nadměrné konzumaci studených jídel nebo nápojů. Tělo může reagovat otokem jazyka, nebo hrtanu..

Problémy spojené s alergií na chlad můžete zmírnit i postupným otužováním pokožky. Při pravidelném otužování dokáže pokožka zvládnout chlad lépe. Ze začátku střídejte teplou a studenou vodu, více větrejte, nepřetápějte své obydlí na maximum...

Jednou z nejoblíbenějších témat dietologů a výživových poradců je problematika “překyselení” těla. Existuje množství knih, článků, videí a internetových stránek, které popularizují tuto tématiku. Prostřednictvím médií se dietologové snaží pacientům a lidem častokrát trpící vážnou nemocí namluvit, že příčinou jejich zdravotních obtíží je překyselení organismu a tou jedinou a jistou cestou záchrany zdraví nebo života, je "odkyselení" organismu prostřednictvím změny stravy, resp. zakoupením a užíváním těch správných výživových doplňků.

Nádorová onemocnění, dna, artritida, alergie a mnoho dalších: příčinou toho všeho je překyselení. Odkyselením se tomu prý dá předejít, stačí jen vědět, co zařadit do jídelníčku a co naopak nejíst.

V opozici vůči tomuto názoru stojí většina vědecké obce. Lékaři, biochemici a jiní vědci erudovaní v příbuzných oborech, odmítají první a základní předpoklad celého tohoto podniku, a to je samotný pojem překyselení a to, že stravou, resp. její změnou se dá korigovat a měnit hladina pH v našem organismu, což bude mít za následek zlepšení zdravotního stavu, ba až vyléčení různých nemocí, od alergie po rakovinu.

Lékaři svorně tvrdí, že tělo člověka disponuje mechanismy, které dokáží udržovat potřebnou hladinu pH. Tato hladina se pohybuje v rozmezí 7,36 až 7,44, to znamená, že je mírně zásaditá. Pokles nebo nárůst této hladiny mimo uvedené škály představuje pro organismus nebezpečí. Je projevem nějakého patologického stavu organismu, selhání ledvin, plicních potíží apod.

Co je pH, jak funguje, co indikuje?

Míra pH je mírou kyselosti nebo zásaditosti tekutin. Není pro všechny roztoky v těle jednotná, pH krve se liší od pH slin a to se zas liší od pH moči ... Základní předpoklad vyznavačů odkyselení organismu, že pH moči je tím rozhodujícím faktorem, se z hlediska těchto faktů rozpadá na prach. 

Míra kyselosti a zásaditosti - pH, se udává na stupnici od 0 do 14, kde 7 je neutrální hodnotou. Čísla nižší než sedm indikují kyselost a hladiny vyšší než sedm zásaditost roztoku. Pokud máme odborně popsat, co to vlastně míra pH znamená, tak je třeba uvést, že zkratka pH pochází z angličtiny (potential hydrogen), pH tedy označuje míru koncentrace vodíkových iontů v roztoku. Ta určuje kyselost nebo zásaditost roztoku.

Kyselinotvorné a zásadotvorné potraviny

• Potraviny živočišného původu a obiloviny jsou kyselinotvorné.
• Tuky, cukry a škrob jsou neutrální.
• Ovoce a zelenina jsou zásadotvorné potraviny.

Obecně platí, že hlavním zdrojem kyselých iontů v uvedených potravinách jsou sulfáty a fosfáty. Je třeba říci, že ani kyselinotvorná ani zásadotvorná strava neovlivňuje pH tělesných tekutin, konzumované potraviny nemohou změnit pH krve, nanejvýš tak pH moči nebo slin. 

Právě naměřené hodnoty pH moči jsou pro různé "výživové poradce" argumentem k nutnosti odkyselení organismu. Avšak je třeba si uvědomit, že tyto hodnoty nemají takový význam, jaký jim někteří přisuzují. pH moči neposkytuje informace o celkovém stavu organismu. Lze ji použít pouze v některých konkrétních případech, např. při diagnostice močových kamenů.

I na tomto konkrétním tématu má člověk možnost konfrontovat se se záplavou rozsáhlého množství informací, z nichž musí opatrně oddělit "zrno od plev", vědecké poznatky od polopravd, pseudo faktů a pavěd. Není to vždy jednoduchý úkol, ale v zájmu vlastního zdraví a finanční stability bychom v tomto směru neměli nikdy zahálet.

Anglické slovo whiplash označuje druh traumatického poranění krční páteře. Whiplash se dá volně přeložit jako šlehnutí bičem, resp. švihnutí bičem. Tento pojem jako první použil americký lékař Harold E. Crow v roce 1928. Do té doby se pro tento druh poranění používalo slovo Railway spine (železničný páteř). Bylo to tak hlavně proto, že hlavním dopravním prostředkem, v kterém docházelo k takovým zraněním byl vlak. 

Se zvyšující se dostupností automobilů pro širší vrstvy obyvatelstva se změnila i hlavní příčina, při které k švihovému poranění krční páteře došlo.  Dnešní název pocházející z angličtiny sice tento posun nereflektuje, ale v jistém smyslu je výstižným označením toho, jaký pohyb je charakteristický pro toto trauma. 

Příčiny švihového poranění krční páteře

Jak již bylo řečeno, nejčastější bezprostřední příčinou švihového poranění jsou autonehody. V 35 % případech dopravních nehod utrpí jeden z cestujících “whiplash”. Stává se to při nárazu zezadu, která zapříčiní prudký pohyb hlavy dozadu a následně prudký pohyb dopředu. 

Lékaři používají tajuplně znějící slova jako akceleračně-decelerační trauma, hyperextenzní úraz. Tyto slova popisují pohyb, po nárazu následující prudké zrychlení pohybu krční páteře a hlavy a následné prudké zpomalení. Slovo hyperextenzní vymezuje hlavní příčinu poranění, tou je nadměrné natažení vazů, kloubů, šlach, při kterém dochází k jejich mikrorupturám, malým protržením. 

Whiplash je traumatem měkkých tkání, ty jsou poškozeny v důsledku překročení  fyziologicky daných mezí jejich pohybu. Vznikají tak pohmožděniny a v mnohých případech i nepříjemné neurologické potíže. 

Příznaky švihového poranění krční páteře

Whiplash se nemusí projevit hned, nástup prvních příznaků může přijít po několika hodinách. Symptomy častokrát bývají velmi individuální, většinou se liší typy bolestí i jejich intenzitou. U někoho problémy mají charakter mechanického natažení vazů a kloubů, u jiného se mohou objevit bolesti hlavy, závratě, nevolnost, trnutí končetin a pod. Může dojít  až k poruchám zraku, sluchu nebo propriocepce. Je však třeba říci, že neurologické příznaky bývají zřídkavé. 

Traumatologové používají na určení závažností stupnici 0 až 4. 

• 0 označuje nulovou množinu příznaků. 
• 1. stupeň - to jsou ztuhlá šíje a bolesti hlavy. 
• 2. stupeň - ztuhlost šíje, svalové napětí a omezená pohyblivost hlavy. 
• 3. stupeň - příznaky charakteristické pro stupně 1.-3. plus neurologické potíže.
• 4. stupeň - vážné zranění krční páteře - zlomeniny obratlů, vykloubení a silné svalové napětí.

Léčba švihového zranění krční páteře

Způsob léčby “whiplashu” závisí od stupně jeho závažnosti. Někdy stačí ledování krku a klidový režim. Jindy lékaři doporučují léky proti bolesti jako prostředek úlevy. Prvni dny po nehodě je vhodnou pomůckou tzv. krční límec. V krajních případech, jako jsou komprese nervových kořenů, útlak míchy, zlomeniny obratlů nebo hernie meziobratlových plotének, je jedinou cestou k úlevě chirurgický zákrok.

V případě ztuhlosti krku, trnutí končetin a lehkých parestezií máte možnost vyzkoušet kapsaicinovou mast od HillVital známou jako Kapsamax balzám. Ta dokáže příjemně zahřát postižené místo a vrátit mu citlivost.

Západ a lidové léčitelství

Dnešní, průměrný Evropan, zástupce většiny populace, se dívá na staré techniky a celou “logiku” a “metodologii” lidového léčitelství zvrchu. Lidové léčitelství, jehož předpoklady a techniky jsou často považovány za iracionální moderní medicínou, postupně ztrácí místo v rámci rozvíjející se západní medicíny. Ta se stále více vzdaluje od tradičních přístupů a začíná více spoléhat na vědecky ověřené postupy a léky. Dnes medicínská věda předpokládá, že soubor technik a poznatků lidového léčitelství, není ničím jiným než sumou pověr a experimentálně neověřených úsudků.

Proto najednou překvapí, když se při farmakologických testech ukáže účinek bylinného přípravku, který už měl v lidovém léčitelství dlouhodobé, staleté využití. Tyto situace nejsou ničím výjimečným, ale přesto nejsou schopny zmírnit pohrdání a nedůvěru k lidovým terapeutickým technikám.

Lidové léčitelství: Výzvy a Kontroverze se srovnáni s moderní medicínou

Celkově můžeme jmenovat několik důvodů, pro které je lidové léčitelství pro moderní medicínu jen těžce akceptovatelné:

• Je iracionální, resp. věda považuje premisy a předpoklady lidového léčitelství za neslučitelné s vlastním světonázorem. “Jinakost” myšlení o zdraví a nemoci se stotožňuje s neporozuměním.
• Případné pozitivní účinky lidového léčitelství nejsou, podle mnohých lékařů, ničím jiným jen důsledkem a příkladem placebo efektu.
• Prostředky používané při léčbě nejsou ověřeny klasickými vědeckými postupy a proto jsou považovány za nevhodné, případně za zdraví nebezpečné. 

Existuje i jiná výhrada a námitka proti lidovému léčitelství, která má morální charakter. Častokrát jsou lidoví léčitelé považováni za šarlatány, podvodníky, jejichž primárním cílem není služba trpícímu, ale snaha o vlastní obohacení. 

To však ve většině případů není pravda, lidé zabývající se léčením jsou většinou hluboce věřící, nenápadní, motivovaní pocitem poslání a služby jiným, případně soucitem s trpícími. V Evropě přežívá lidové léčitelství jen na venkově, na okraji technokratické společnosti.

Lidové léčitelství v jiných částech světa

Ve světě je tomu jinak. A paradox je, že lidové léčitelství je podporováno v jiných částech světa i Světovou zdravotnickou organizací. V Africe, Asii a Latinské Americe je postoj k lidovému léčitelství podstatně rozdílný. Většinou je to jediný prostředek pomoci při různých zdravotních problémech. Šamani, porodní báby, bylinkáři a jiní jsou ve venkovských nebo kmenových společenstvích jiných krajin a kontinentů vysoce ceněnými členy společnosti. 

Spektrum zdravotních problémů, které řeší, je skutečně široké. Techniky, prostředky léčení a určení příčin nemocí jsou různé, od v podstatě empirických až k spiritistickým. 

Vybrané techniky lidového léčitelství

Některé techniky dodnes používané v lidovém léčitelství, zakládající se na náboženské víře,  nebo nějaké podobě spiritismu, se mohou zdát současnému západnímu člověku obzvlášť nepochopitelné. V kmenovém společenství, venkovských usedlostech existovali lidé, kterým byli připsány zvláštní schopnosti. V našem venkovském prostředí to byli většinou staré ženy nebo např. knězi, pastýři.  

V češtině se na označení spiritistických medicinman z jiných, exotičtějších končin světa, jako je např. Sibiř nebo Afrika, používá slovo “šamani”. Etnologové a antropologové se proti tomu mohou bouřit, ale pro zjednodušení a pochopení jejich společných úkolů a vlastností se toto označení hodí. 

Lidové léčitelství mnohdy nacházelo příčinu nemoci a zdravotních těžkosti mimo tělesné sféry. K třem nejznámějším příčinám zhoršení zdravotního stavu, resp. propuknutí nemoci se kdysi považovalo:

• posednutí (démonem)
• uhranutí, kletba
• provinění, hřích

I v Bibli nacházíme lidi, u nichž bylo příčinou utrpení jedno z výše uvedených. Ježíš, jeho apoštolové a učedníci měli přirozenou schopnost uzdravovat. Známé jsou také záznamy ze života svatých, kteří dokázali léčit dotykem, kladením rukou. Dotyk jako prostředek uzdravování je společný pro mnohé kultury.

Tradiční a Alternativní Metody Léčby v Jiných Společnostech

V jiných animistických nebo pohanských společnostech zastávali roli jiní léčitelé. Najčastejšími prostředky při léčení nemocí způsobených těmito příčinami patřilo odříkávání modliteb nebo kouzelných formulí, různé komplikované rituály (např. Tanec, požití omamných látek) a podobně. 

Existují však i racionálnější a na pozorování a zkušenosti založené metody léčení. Jednou z nejstarších je právě bylinářství; sběr bylinek, příprava různých odvarů, zapářky, prášků nebo mastí. Právě bylinářství je tou oblastí lidové moudrosti, která by mohla být inspirací pro další medicínské výzkumy. 

K léčení zdravotních těžkostí se používali i různé části zvířat, nejprve jako magické pomůcky, později jako extrakty a přípravky na léčbu různých nemocí. Ničím neobvyklým nejsou ani různé minerály, kameny a kovy, sloužící na esoterické praktiky. K pomůckám a prostředcím léčitelů patří i různé druhy zeminy, bahna nebo hlíny. Slouží jako obklady, ale i na vnitřní použití.

Nepochybně zaznamenala medicína v průběhu historie podstatný pokrok, umožnila zvýšit délku života, do značné míry se jí podařilo eliminovat různé epidemie a nemoci, které v minulosti způsobili smrt milionům lidí, stejně ji vděčíme za snížení počtu úmrtí novorozenců a matek, ale ještě vždy jsou tu úkoly a výzvy, které je nutné řešit. HillVital nabízející čistě přírodní produkty, se hlásí k těm nejlepším tradicím lidového léčitelství a předpokládá, že i dnes jsou poznatky bylinářů možným zdrojem inspirace a řešení pro medicínu a odbornou fytoterapii.

Slyšeli jste už slovo lumbago? Říká vám to něco? Jde o označení bolestí v dolní části zad, tedy v bederní a křížové oblasti. Čeština má pro tuto “poruchu” slova jako ústřel nebo počeštěné německé slova houser nebo hexenšus. No nejčastěji se lidově hovoří o “seknutí v kříži”. 

Lumbago, bolesti dolní části zad jsou jednou z nejčastějších příčin pracovní neschopnosti. Ve své akutní formě dokáží člověka vyřadit na několik dní až týdnů z pracovního procesu. Statistiky říkají, že více než 40 % populace na vlastní kůži alespoň jednou za život okusí nepříjemnosti spojené s lumbagem.

Příčiny lumbaga, bolesti dolní části zad

Je to skutečně vysoké procento, a proto nás nutí zamyslet se nad jeho příčinami a možnostmi jejich eliminace. Příčiny lumbaga, bolesti dolní části páteře mohou být různé. Nejčastěji to jsou mechanické poškození jednotlivých funkčních komponentů páteře, jako jsou natažení nebo natržení svalů, vazů nebo poškození meziobratlové ploténky nebo obratlů. 

Jak již bylo zmíněno, častokrát mluvíme o “seknutí v kříži”. K tomu může dojít při různých činnostech, jde většinou o mechanické příčiny, jako jsou nesprávné zvedání těžkého břemene nebo náhlý a prudký pohyb do strany, otočení nebo rotace trupu směrem doleva nebo doprava.

Lumbago a prevence: Pohyb a ochrana před bolestmi zad

Pohyb by sám o sobě neměl představovat problém. Klíčovou je otázka míry, resp. intenzity  pohybu. Nedostatek pohybu, inaktivita, oslabí naše svaly natolik, že nebudou připraveny zvládat běžnou dávku fyzické zátěže. Druhým extrémem je nadbytek pohybu, přetížení, přepínání, které může stejně ublížit a vyústit do lumbalgie - bolesti dolní části zad. 

Jinou příčinou, na kterou bychom si měli dávat obzvlášť pozor, je nachlazení. V zimě je důležité teple se odít; obléct se tak, aby celé naše tělo, včetně “křížů”, bylo před chladem dostatečně chráněné. V létě ve vysokých teplotách je zas důležité ustrážit si optimální teplotu, nevystavovat své tělo náhlým změnám teploty, přechodu z letního žáru do nadměrně klimatizovaného prostředí. Nachlazení může způsobit ztuhlost svalů zad a břicha, což zvyšuje riziko lumbaga.

Pokud máme shrnout nejčastější příčiny bolesti dolní části zad, musíme zmínit následující:

• svalová nerovnováha, způsobená např. nesprávným držením těla,
• inaktivita, nedostatek pohybu, sedavé zaměstnání,
• náhlá fyzická zátěž u netrénovaného člověka,
• nesprávné zvedání těžkých břemen z předklonu,
• prudká rotace trupu, náhlá změna polohy otočením páteře,
• nachlazení páteře,
• přílišná  námaha, přetěžování svalstva,
• úraz.

Jaké jsou hlavní příznaky lumbaga

V první řadě je to bolest. Ta je náhlá, prudká a intenzivní. Vyskytuje se v bederní a křížové části páteře, ale někdy vystřeluje i do oblasti hýžďového a stehenního svalu. V takovém případě sa zvykne mluvit o lumbagu s ischiasem. Bolest se zhoršuje při pohybu hlavně proto, že lumbago provází dočasná blokáda, omezení pohybu v bederní části páteře. Bolestivý pohyb a jeho omezení vede trpícího k tomu, aby preferoval specifické držení těla, které je charakterizované nepřítomností bolestí. Hovoříme tu o tzv. antalgické poloze, je to poloha, která ulevuje od bolesti. 

Antalgická poloha má obvykle dvě podoby, jednou je předklon s pokrčením kolen a druhou je rovné držení s mírným náklonem na bok, na nepostiženou stranu. 

K hlavním příznaků lumbaga patří:

• Bolest (přetrvávající nebo záchvatová)
• Zhoršení bolesti při pohybu
• Omezení pohybu
• Úlevové držení těla - antalgická poloha
• Napětí svalstva v dané oblasti
• Bolest může vyzařovat do oblasti hýždí nebo stehen

Terapie a prevence bolesti dolní části zad

Akutní forma lumbaga je velmi nepříjemný a bolestivý stav. No bohudík, ve většině případů po pár dnech jeho příznaky ustoupí, bolest je pryč a člověk si může dopřát volný, ničím neomezený pohyb. Lékaři se dokonce shodují v tom, že lumbago v jeho akutní formě většinou není důvodem k jejich návštěvě. Existují domácí “babské” účinné prostředky, které mohou přinést úlevu a urychlit léčbu. 

V případě intenzivních, neustupujících bolestí se doporučují volně dostupné léky proti bolesti, jakými jsou paracetamol, ibuprofen. Stoletým receptom je aplikace tepla na postižené místo. Způsobů, jakým nahřívat záda je několik, zde vám můžeme doporučit účinný kapsaicinový balzám Kapsamax. Obsahuje extrakt z čili papriček, co je látka, která přináší pocit tepla, čímž uvolňuje napjaté a poškozené svalstvo. 

Prevence bolesti zad a udržení kondice

Bolest limitující pohyb, nutí člověka přejít do úsporného režimu. Je důležité odpočívat a vyvarovat se velké námaze. Avšak dlouhodobé nicnedělání také není řešením. Mezi odborníky panuje názorový spor ohledně vhodné míry aktivity a odpočinku po zranění. Z dosavadní debaty vyplynulo, že člověk by měl pokračovat v běžné činnosti a nepřeležet dlouhý čas v posteli. Trvající ležení by mohlo narušit fyzickou i psychickou kondici a komplikovat návrat do práce. 

Obecně platí, že nejlepší prevencí před bolestmi dolní části páteře je optimální fyzická kondice, balans mezi svalovými partiemi zad a břicha. Předpokladem je i správné držení těla; deformace páteře jako je skolioza, hyperlordóza, mohou vést k “seknutí” v zádech. Proto je dobré osvojit si správné držení těla v dětství a adolescenci. 

Z uvedených příčin, příznaků a dostupných terapií si můžete odvodit směr, jak se bránit a řešit tento bolestivý problém způsobující lumbago. Stejně jako v mnoha jiných oblastech zdraví platí, že následování pravidel zdravého životního stylu s rozumnou a střídmou dávkou fyzické aktivity, je prostředkem, jak si zachovat optimální fyzickou i psychickou kondici co nejdéle.

Úklid s přátelským přístupem k přírodě, to slibují ekologické čistící prostředky. Zelené myšlení se dostalo už i do tohoto světa a stále více lidí ho v domácnosti preferuje. V čem jsou ekologické čistící prostředky lepší, proč je upřednostnit před chemickými a jak si ekologicky vyčistit domácnost?

Proč vyměnit chemické čistící prostředky za ekologické? 

Přečetli jste si někdy etiketu čistícího prostředku, který používáte na umývání oken, podlah nebo nádobí? Ve většině případů tam najdete spleť chemických sloučenin a názvů, které laikovi mnoho neřeknou. Zamysleli jste se ale někdy nad tím, jaký vliv mohou mít takové chemikálie na lidský organismus nebo přírodu?

Stále více lidí si uvědomuje, že dlouhodobé používání chemických čistících prostředků může v lidském těle způsobit zdravotní problémy, od podráždění očí, dýchacích cest až po alergické reakce nebo kožní problémy. V těch nejzávažnějších případech mohou být výpary a látky z chemikálií spouštěčem různých nervových nemocí.

Některé látky v chemicky upravených čistících prostředcích mají negativní dopad také na životní prostředí. Dostávají se do vod, půdy nebo ovzduší a představují nebezpečí pro faunu a flóru. Ve své domácnosti byste proto měli omezit čistící produkty, které obsahujú 

• chlor
• amoniak
• fosfáty
• isopropanol
• kyseliny

Obsah těchto látek může při dlouhodobém používání vést k zdravotním komplikacím, a právě proto stále více lidí hledá způsoby jak si ekologicky vyčistit domácnost!

Proč jsou ekologické čistící prostředky lepší pro domácnost? 

Na rozdíl od chemických jsou ekologické čistící prostředky vyrobeny na přírodní nebo olejové bázi. Jsou ekologicky odbouratelné, což znamená, že nepředstavují nebezpečí pro lidský organismus ani nezatěžují ovzduší, půdu nebo podzemní vody. Navíc jsou šetrné k pokožce a snáší je velmi dobře i citlivá a alergická pleť. Další výhodou je, že při ekologických čistících prostředcích se nemusíte obávat poleptání, nebo jiného podráždění. 

Svou domácnost můžete ekologicky vyčistit díky přípravkům, které obsahují 

• soju
• citrusy
• sodu bikarbonu
• citronovou šťávu
• čajovníkový olej
• ocet

Pokud jde o jejich účinnost, nemusíte se obávat, jsou stejně účinné jako chemické čistící prostředky a vyrovnají se jejich účinkům. Díky tomu, že se dopyt po ekologických čistících prostředcích zvyšuje, můžete si vybrat ze širokého spektra pomocníků do domácnosti. Díky této volbě ochráníte svou rodinu a uděláte službu i životnímu prostředí. 

Jak ekologicky vyčistit domácnost?

Když je řeč o nezávadných čistících prostředcích a eko přístupu v domácnosti, kromě ekologických čistících prostředků můžete využít i produkty, které máte běžně ve své kuchyni. Právě ty dokážou vyčistit vaši domácnost, přičemž šetříte peníze a hlavně zdraví své rodiny. Nedejte dopustit na 

• soda bikarbonu
• jablečný ocet
• citronovou šťávu

Tyto “zázraky” vám hravě pomohou při odstraňování vodního kamene, uvolní ucpaný odtok nebo pohltí nepříjemné pachy v domácnosti. 

Další možností jak ekologicky čistit svou domácnost je pára. Čištění kvalitním parním čističem je dobrou investicí z hlediska ochrany životního prostředí i domácnosti. Parní čističe jsou vhodnou volbou, pokud máte v domácnosti alergiky, nebo s vámi žijí domácí mazlíčci. Parní čištění funguje na kombinaci tlaku a vysoké teploty, díky čemuž dokáží parné čističe rozpustit nečistoty bez chemických prostředků.

Zimní měsíce to není jen lyžování, Vánoce, Silvestr. Je to také období v roce, kdy pacienti s kožními problémy procházejí nejtěžším obdobím. Pokud i vy patříte mezi ty, jejichž celoročně trápí kožní problémy, čtěte dál. Zjistíte, jak svou pokožku chránit. 

Proč pokožka v zimním období trpí? 

V zimním období se kožní onemocnění zhoršují, nabírají na intenzitě, vyžadují si složitější péči. Proč tomu tak je?

K tomu, aby byla pokožka zdravá, potřebuje vodu a přírodní oleje. Ty jí pomáhají s udržováním hydratace a zvyšují její obranyschopnost. V zimním období úřadují takové faktory, které z ní přímo sají vodu a oleje. Příčiny tkví nejen v nízkých zimních teplotách, ale i v nízké úrovni vlhkosti. Do toho přichází i domácí vytápění a nedostatek slunce, které dodává tělu vitamín D. Pokožka tehdy reaguje a stává se extrémně suchá nebo dehydratovaná. 

Kromě zhoršení kožních nemocí může být zimní počasí důvodem i pro vzplanutí nových kožních potíží. Nejčastěji se setkáváme s tím, že se objeví:

• Dermatitida (zánět kůže provázený tvorbou suchých a svědivých míst)
• Rosacea (vyrážky a malé červené hrbolky na kůži)
• Chladová kopřivka (svědivé hrbolky, které trvají pouze dočasně 1-2 hodiny po vystavení chladu)
• Lupénka

Ničím výjimečným není, pokud i zdravá pokožka podlehne zimnímu počasí. Tehdy kůže svědí, zčervená a olupuje se. Časté jsou také záněty kůže, puchýře, hrbolky nebo šupinaté skvrny. I taková nepěkná umí být zima. 

Jaká je péče o pokožku v zimě?

Léčba závisí na závažnosti kožních projevů. V prvním kroku se zaměřte na opětovnou hydrataci pokožky a zklidnění.. 

• Sáhněte na balzámy, oleje nebo krémy. Pokožku natírejte hned po koupeli nebo sprše. Tehdy dokáží uzamknout vlhkost. V obsahu hledejte takové látky jako ureu nebo kyselinu mléčnou. Kromě nich vybírejte produkty s obsahem aloe vera, měsíčku, arniky nebo heřmánku. Je to to nejlepší, co příroda nabízí. 
• Používejte jemné přípravky k čištění, které jsou určeny k ošetření citlivé pokožky.
• Vyhněte se výrobkům s obsahem alkoholu a parabenů. Zvažte i nad vůní výrobků. Voňavé produkty pro péči o pokožku mohou obsahovat "tvrdé" chemické látky. Osoby s citlivou pokožku mohou na ně reagovat špatně. Jistotou máte pouze v přípravcích bez umělých vůní a barviv.
• Méně vytápějte. I když se jeví jako skvělý nápad soustavně vytápět a uniknout tak zimě, přehřáté místnosti nasávají vlhkost ze vzduchu. V noci zkuste vypnout teplo úplně.
• Zvlhčovače vzduchu. Právě zvlhčovač může být ten, co přinese do bytu či domu zpět potřebnou vlhkost. 

U větších projevů sa nechte vyšetřit u dermatologa. Ten pravděpodobně předepíše léky nebo masti na lokální použití. Zejména, když jde o lupénku, ekzém, seboreu nebo rosaceu.

S postupným poklesem denních i nočních teplot v zimním období měníme svoji fyzio-psychickou výkonnost a senzitivitu. Rady pro péči o klouby, astma, chřipku a další problémy.

V dnešním světě není tento přechod z letního do podzimního a následně do zimního způsobu fungování až takový dramatický, jaký byl v minulosti. Člověk pracující v průmyslu nebo službách nepociťuje změny v počasí tak velmi jako ten, jehož obživou je lov a sběr, případně zemědělství. Přesun těžiště ze zemědělství na zmíněnou průmyslovou výrobu a v současnosti do různých druhů služeb, tak do značné míry odlehčil člověka a proces produkce od vrtochů počasí.

No i tak jsme na přírodních zákonitostech, navzdory všemu pokroku, stálé závislí. Více než zřejmé je to v oblasti zdraví a zdravotní péče. Lékaři velmi dobře poznají sezónní potíže, chřipkové epidemie na přelomu podzimu a zimy a zároveň jiná rizika, kterým je tělo v zimním období vystaveno. Zde si představíme několik zdravotních potíží, které více než jindy, číhají na člověka právě v zimě. 

Artritida, artróza v zimním období

Mnozí z těch, kterým byla diagnostikována nějaká forma artritidy nebo artróza, si stěžují na to, že bolesti kloubů se v zimním období podstatně zhoršují. Hovoří o intenzivnější bolesti a pocitech ztuhlých kloubů. Vědcům dodnes není jasné, jaký vztah je mezi chladným počasím a bolestí kloubů. Avšak hlasy tolika pacientů nelze umlčet a budoucí generace vědců jistě obrátí svou pozornost na řešení této záhady.

Zatím má člověk trpící bolestmi na výběr několik možností jak ji zmírnit. Někteří mohou jít nejpopulárnější, i když pravděpodobně, ne nejzdravější cestou užívání syntetických léků. Jiní, kterým je bližší alternativní cesta k řešení zdravotních potíží, mohou vybírat z celé řady čistě přírodních produktů, mastí, krémů, balzámů, výživových doplňků atd. Například od nás, od HillVital!!

Astma

Pokles teplot může znamenat riziko pro pacienty trpící astmatem. Obvykle se mluví o tzv. zimním astmatu. Chladné zimní počasí venku může zapříčinit astmatické podráždění, ale nebezpečí hrozí i doma. Právě zde se častokrát nacházejí alergeny, jakými jsou prach, plísně nebo srst, chomáče chlupů domácích miláčků. 

Abyste snížili riziko astmatického záchvatu, vyhněte se zmíněným stimulům a alergenům. Navrhujeme vyhýbat se chladu, zkontrolovat a uklidit bydliště tak, aby se tam nenacházel prach, plísně nebo např. roztoče v oblečení nebo ložním prádle. Těmito jednoduchými kroky můžete zabránit poměrně vážným zdravotním potížím. 

Hypothermie (podchlazení)

Hypothermie, nebo jinak podchlazení, je velkou hrozbou pre lidský organismus v zimním období. Dlouhodobé vystavení chladu a mrazu nebo několikaminutové ponoření do ledové vody může mít fatální následky. Pokles teploty pod určitou hranici vede ke změnám fungování metabolismu a organismu jako celku. Teoreticky je možné odstupňovat změny, které nastávají, když tělesná teplota klesne pod určitou hranici stupňů Celsia (od ztráty vědomí, omrzlin, bradykardie, až k smrti).

Zvláště u starších jedinců a dětí, kteří jsou citlivější na změny tělesné teploty, je důležité pečovat o vhodné oblečení a délku pobytu venku. Ujistěte se, že mají teplé a suché oblečení.

Infarkt

V zimním období stoupá počet infarktů. Příčinou toho je fakt, že už jen malý pokles teploty ovzduší způsobuje zúžení cév. Jak postupně stárneme, stává se stále komplikovanější udržet si stálou tělesnou teplotu, není jednoduché korigovat změny tělesné teploty.

Pro snížení rizika kardiovaskulárního kolapsu doporučujeme udržovat stálou tělesnou teplotu. Omezte délku venkovních aktivit a v případě nutnosti práce v chladu si dejte pravidelné přestávky. Nezbytné je zařazení teplého oblečení do svého sezónního šatníku, chránit se před chladem nošením čepice, šály, rukavic a pod.

Nachlazení a chřipka v zimním období 

Tyto potíže nejčastěji právě v zimě zaplňují čekárny všeobecných lékařů. Virus, který je příčinou tohoto onemocnění "oblibuje" chladné počasí, právě to jsou ideální podmínky pro jeho rapidní replikaci a napadání dýchacích cest. K jeho přenosu však pomáhá i fakt, že v chladném počasí trávíme více času v interiéru, kde se s lehkostí přenáší z člověka na člověka. 

Abychom těmto zdravotním potížím dokázali předcházet, musíme podniknout několik základních opatření. Prvním krokem je dodržování přísných hygienických návyků, pravidelné mytí rukou. Tímto způsobem eliminujeme jedno z největších rizik. Rovněž se doporučuje očkování a celková podpora imunitního systému prostřednictvím doplnění zvýšeného objemu vitamínů a minerálů do jídelníčku.  

Omrzliny v zimním období

Omrzliny velmi nepříjemně a bolestivě postihují končetiny při dlouhodobém vystavení chladu a mrazu. Jde většinou o poranění povrchových tkání, resp. kůže. Této hrozbě je však poměrně jednoduché předcházet, postačí teplé oblečení, tlusté ponožky, rukavice, šála, čepice ... Pokud jste nuceni strávit delší dobu venku v zimním chladu, je vhodné udržovat cirkulaci krve v končetinách a provádět pohyby rukou a nohou, přešlapování na místě a poplácávání rukama. V třeskuté zimě toto chování není bláznivé, naopak je velmi racionální.

Úrazy - modřiny, vyvrtnutí, zlomeniny

Zimní období patří k sezóně, kdy je riziko úrazu a jeho pravděpodobnost vyšší. Sportovní činnosti, jako jsou lyžování, snowboarding, bruslení, mohou vypadat jednoduše, pokud se díváme na někoho v těchto sportech zdatného. Ale pro začátečníka, který není pod dostatečným dohledem, mohou vést ke zraněním.

Nejen sport je ale hrozba, i jednoduchá procházka či proběhnutí na autobus může skončit nešťastně. Na kluzkém, zledovatělém povrchu si pohyb vyžaduje pozornost a opatrnost, kterou mu obvykle nemusíme tolik věnovat. Řešení této hrozby je jednoduché. Zvolte si vhodnou obuv a buďte opatrní!